 |
| olivovník starý 2 tisíce let |
Dopoledne se sluníme na pláží. Od našeho ubytování je vzdálena asi 200 metrů. Je zajímavé, že oba milujeme vodu, přesto je naším vrcholným počinem doplavat k bójce a nazpátek. To nám ke štěstí stačí.
Navečer, kdy už slunce tolik nepálí, vyrážíme do historické části Baru – Stari Bar. Z průvodce víme, že je Stari Bar tvořen částečně jen ruinami a jeho tvář ze starých časů je tak doposud zjizvena. Opak je ale pravdou, žádné historické jádro města se nám nelíbilo tolik jako právě to barské. Ještě než k němu ale zamíříme, máme v plánu najít nejstarší olivovník v Evropě – Starou Maslinu (přes 2000 let starou). Nevím už, jak jsme přišli na to, že maslina stojí po cestě do Starého Baru, ve skutečnosti se totiž z cesty za olivovníkem stala pořádná zacházka, nejmíň na hodinu. Značení opět téměř žádné, respektive jedna krásná cedule na kilometr a mezi nimi asi stovka různých odboček a rozcestí.
 |
| cikánský bordel |
Odchytáváme asi tři místní, než konečně dorážíme na místo. Všichni jsou skutečně milí a ochotně nám radí směr, potíž je v tom, že nezůstávají jen u směrování, ale vypráví vám bůhví o čem sáhodlouhý příběh. Samozřejmě jim vůbec nerozumíme, a tak se jen usmíváme, což je jen pobídne k dalšímu vyprávění. Na maslině je vstupné 1 €, ale jen blázen by ho platil, maslina je totiž krásně vidět i přes nízký plot a informační cedule stojí hned vedle plůtku. Jelikož nejsme žádní ortodoxní fanatici v osahávání stromů, stačí nám fotka pořízená přes plot.
 |
| akvadukt |
Začíná se už stmívat, proto svižně vyrážíme na Stari Bar. Těsně pod ním procházíme čtvrtí obydlenou čistě místními cikány, sice muslimského vyznání, ale vrozené rysy se nezapřou – kupa dětí, řev a bordel. Poučeni z Čech si přitáhneme foťáky a batohy blíže k tělu, naštěstí si nás ale nevšímají a nechávají nás projít.
Při vstupu do St. Baru od nás v pokladně vyinkasují 2 € (o čemž se žádný průvodce nezmiňoval). Poslušně platíme a dáváme se do prohlídky historických budov. Nejvíce nás asi zaujme zrenovovaný akvadukt, který dříve do pevnosti na kopci přiváděl vodu od pramene v přilehlých horách. Vzhledem k tomu, že jsme se svojí návštěvou trefili do dne, kdy se v pevnosti koná místní hudební festival, potkáváme na nejvyšší plošině kapelu hrající písničky s variací na téma “Allah akbar and his melody makers” s příslušným arabským soundem. Litujeme, že se nemůžeme zaposlouchat na delší dobu, protože ráno musíme brzy vstávat a cesta domů je daleká. Po cestě si ještě dáváme hnusnej gyros za 2 € ve fastfoodu naproti zmiňovanému sci-fi obchoďáku.
 |
| Stari Bar |
Žádné komentáře:
Okomentovat